Od roku 2015 píšu krátké povídky o světech, které jsou přesně jako ten náš, až na jednu podstatnou změnu, a prozkoumávám, jak by tato změna ovlivnila náš každodenní život.
“Mrkačka” je hrozná nemoc. Z ničeho nic se uprostřed noci probudíte, vaše oči se dají do zběsilého pohybu, dostanete se do křečí, a zemřete. Žádné varování, žádné predispozice, jen náhodná okamžitá smrt. Existuje jeden způsob, jak ji předejít, a to jednoduchým cvikem, který provedete každý den. Ovšem počet lidí, kdo na cvik zapomínají, se zvyšuje…” (povídka, 1200 slov)
There’s a website where anyone can submit the name, face and description of any human. Site visitors then vote on these humans and whoever is at the top of the ladder at each full hour dies instantaneously. (2000 words)
“Your ID card, please,” said the clerk.
I handed it over, he crossed out my name in his forms and sent me to the voting booth. The booth contained a simple table, a chair and a computer. The national elections are coming up in a week but today, I’m making my death vote.
Magie existuje a každý, kdo má trpělivost, se může naučit sesílat kouzla. Ale trpělivosti je třeba hodně: i to nejjednodušší kouzlo vyžaduje jeden rok studia. Mocnější kouzla vyžadují víc. Kolik let života mám studiu obětovat já? (povídka, 1000 slov, také k dispozici na Google Docs)
Ahoj. Jmenuji se Daniel a je mi 8 let. Jsem tedy již dost starý na to, abych se mohl začít učit kouzla. Pokud totiž budu chtít. Naštěstí Česko není z těch zemí, kde rodiče vybírají kouzla svým dětem. Sedím tedy teď ve školní knihovně a listuji Hlavním katalogem kouzel, jestli mi něco nepadne do oka.
Prvních pár stránek jsem přeskočil rychle. Levitující světlo, menší ohňostroj a vynucený spánek nejsou úplně užitečná kouzla. Jak říká přísloví, “pokud se to dá koupit, nemá cenu se to učit”. Baterku, rachejtle nebo prášky na spaní by mi rodiče koupili k vánocům. Nemusím kvůli nim rok studovat.
Tell me,