Tři orlí pera – podrobná pravidla

czech_tri-orli-peraV našem skautském oddíle nemáme žádné podrobné předpisy o tom, jak funguje přesně odborka Třech orlích per – 24 hodin mlčení, 24 hodin hladu, 24 hodin samoty. Vesměs o splnění odborky rozhoduje vůdce oddílu. Letos ovšem měl jeden z našich skautů dost otázek ohledně pravidel odborky, takže jsem vytvořil tento dokument, který popisuje podrobně, jak by mohla taková úplná pravidla vypadat. Pokud vidíte v těchto pravidlech nějaké mezery, prosím napište komentář.

Zkouška mlčení:
Od chvíle, kdy prohlásíš, že začínáš zkoušku mlčení, nesmíš po 24 hodin artikulovat žádnou hlásku lidských jazyků ani nesmíš úmyslně vydávat zvuky ústy za účelem komunikace. Přitom pokud spíš nebo krátce po probuzení nemůžeš tuto zkoušku porušit.

Podrobnosti:

  • Chceme rozhodně zakázat jakékoliv používání slov. Tomu brání formulace „nesmíš artikulovat hlásky“. Ta zabrání třeba i používání slova „Au“ v reakci na bolest.
  • Některé zvuky vydávané ústy nejsou hlásky, například zakašlání. Když někdo zakašle neúmyslně, protože ho jeho tělo ho k tomu donutí, neměl by za to být trestán. Nesmí ale kašláním třeba používat morseovku.
  • Mluvení ze spaní nelze vůlí ovlivnit, stejně tak nelze vůlí ovlivnit prvních pár vteřin po probuzení. Není spravedlivé za tyto náhodné události trestat.
  • Tento popis zkoušky povoluje například tleskání, hlasitý dusot a krkání.

Zkouška hladu:
Od chvíle, kdy prohlásíš, že začínáš zkoušku hladu, nesmíš po 24 hodin nic sníst ani nesmíš vědomě vypít tekutinu, která není čistou vodou.

Podrobnosti:

  • Polknutí nebo rozpuštění léku (např. proti alergii) není prohřešek.
  • Pokud vypiješ něco, o čem si myslíš, že to je voda, a neměl jsi přitom důvod předpokládat, že v tom není voda, není to prohřešek. Pokud ti například někdo podá hrneček a řekne ti „je v tom čistá voda“, ale není, napitím se neporušíš zkoušku, pokud přestaneš pít okamžitě, jakmile si uvědomíš, že v hrnečku čistá voda není.
  • Pokud naplníš hrneček, ve kterém zbývají kapky slazeného čaje, vodou, můžeš takový hrneček vypít.

Zkouška samoty:
Od chvíle, kdy tě přestane kdokoliv vidět, tě nesmí po 24 hodin nikdo spatřit; není ovšem problém, když někoho uvidíš ty. Během těchto 24 hodin musíš sepsat deník pozorování tábora, přespat v lese mimo tábor a popř. splnit další úkoly, které ti určí vůdce krátce před tvým odchodem.

Podrobnosti:

  • Během zkoušky samoty musíš mít zapnutý mobilní telefon, nesmíš ho ovšem používat ke komunikaci s lidmi a nesmíš pomocí něj přistupovat k internetu. Můžeš číst všechny textové zprávy, které dostaneš, ale nesmíš na ně odpovídat. Nemůžeš před zkouškou kohokoliv požádat, aby ti poslal textovou zprávu během zkoušky. Musíš zamítnout všechny hovory kromě hovorů od vedení oddílu, které naopak musíš přijmout. Hovory od vedení oddílu se budou týkat výlučně bezpečnosti a musí se při nich mluvit výlučně o bezpečnosti.
  • Před odchodem na zkoušku samoty sdělíš vůdci (nebo vůdce určí tobě), v které části lesa okolo tábora se budeš zdržovat. Vedení se pak bude snažit, aby do této části lesa nikdo nechodil.
  • Deník pozorování tábora by měl zachycovat co nejvíce zajímavých událostí, které se v táboře staly v době tvé nepřítomnosti. Nemusíš ovšem pozorovat tábor neustále.
  • Každý záznam v deníku by měl mít časovou známku (hodinu a minutu). Zapisuj věci jako zvolané výkřiky, nástupy a jiné zajímavosti, které zpozoruješ nebo uslyšíš.
  • Není problém několik hodin tábor vůbec nepozorovat, i když nespíš. Můžeš si od pozorování tábora udělat pauzu.
  • Není nutné na tábor vidět, abys mohl pozorovat. Stačí, abys tábor slyšel.
  • Tvůj odchod musí vždy schválit vůdce.
  • Vůdce ti dá jídlo na celých 24 hodin, a také ti dá celty a popř. další vybavení pro přežití.

Obecná pravidla:

  • Zkoušky můžeš plnit v libovolném pořadí.
  • Zkoušku mlčení a zkoušku hladu můžeš plnit současně; zkoušku samoty nelze s ničím kombinovat.
  • Každou zkoušku můžeš začít kdykoliv sám chceš. Vůdce ti ovšem může zakázat ji začít, pokud by to významně narušilo běh tábora (obzvláště může zakázat zkoušku samoty, pokud už ji plní mnoho jiných členů oddílu).
  • Pokud kteroukoliv zkoušku porušíš o několik minut, pokud jsi ji neporušil schválně, tak se stejně má za to, že jsi ji splnil.
  • Každou ze tří zkoušek smíš začít plnit maximálně třikrát za jeden tábor, a celou odborku můžeš plnit jen třikrát za život. Navíc ji nesmíš plnit, pokud už ti je 18 let.
  1. Komár napsal:

    Přidám zkušenosti z našeho oddílu.
    Zkoušky se plní v pseudonáhodném pořadí, které zadává předem určený vedoucí.
    Zkoušky se plní zvlášť (mlčení a hlad nelze spojit).
    Na tři zkoušky máme celkem čtyři pokusy, to znamená, že jednu zpackanou zkoušku si můžeš opravit.
    Na zkoušce samoty není dovoleno mít u sebe telefon, ani jakýkoliv jiný měřič času. Baterka je taktéž zakázána. Uchazeč několikrát denně odpovídá na písknutí smluveným signálem. Taktéž se osobně hlásí na večerním nástupu a místo k přespání mu vybírá předem určený vedoucí.
    Zkoušky začínáme plnit vždy po ranním nástupu.
    Po splnění třech zkoušek následuje čtvrtá zkouška. Uchazeč si vybere tři majitele orlích per. Ti si vyrobí vrbové proutky a každý z nich uchazeče „šlehne“ jednou přes záda. Celý rituál je velice atmosferický. Výkřik (bolestí) znamená neúspěch.

    • Petr Hudeček napsal:

      Zajímavé, o této variantě jsem ještě neslyšel.
      A stalo se vám někdy, že by někdo vykřikl bolestí při šlehnutí? Pokud ano, skutečně kvůli tomu odznak nedostal? A pokud ne, pokud se to někomu stane, skutečně mu hodláte ten odznak nedat?

  2. Komár napsal:

    Zatím se to nestalo. Filosofie mrskání je dvojí a záleží na pohledu mrskajícího. Jedna strana vnímá čtvrtou zkoušku jako symbolickou a rány z jejich strany bolestivé nebývají. Druzí se domnívají, že se jedná o plnohodnotnou zkoušku a rána přes záda už trochu cítit je – ovšem ani v tomto případě to není nic strašného.
    Podobu zkoušky tedy do značné míry může ovlivnit aspirant – vždyť on vybírá své „mrskače“.
    Domnívám se, že výkřik během zkoušky by skutečně vedl k nesplnění odborky. Minimálně k diskusi na toto téma.

    • Petr Hudeček napsal:

      Ok. Je to koneckonců jen zvláštní zkouška, spíše rituální, takže zachování rituálů a tradice je důležitější než testování dovedností/znalostí a spravedlivost. Osobně se kloním k první tebou jmenované filozofii, ale nevidím moc špatného ani na druhé.

    • Petr Hudeček napsal:

      To je také něco, co každý oddíl dělá jinak, ale v našem oddíle schvaluje možnost plnit tři orlí pera vedoucí oddílu; a zatím žádný vedoucí nepovolil plnit tři orlí pera nikomu, komu by nebylo alespoň 14 let.

  3. Ahoj,

    pridam i vlastni zkusenost, jak jsme orli pera plnili my pred cca 20 lety v nasem oddile. Zkousky se nesmely kombinovat a nesmely nasledovat hned za sebou. Opravne pokusy byly presne dva (pro vsechny zkousky), takze se clovek musel dost snazit.

    Zkousku samoty jsme meli rozdelenou na dve casti: toulku a bdeni.

    Toulka musela zacit pred svitanim opustenim tabora. Toulajici dostal za ukol 2x se priblizit k taboru a pozorovat deni (po navratu musel popsat). Casy priblizeni urcil jeden z tech co jiz celou odborku mel z minulosti a nikdo jiny je neznal. Oblast pohybu nebyla dana a deni v tabore se nijak neprizpusobovalo. Na toulku byl povolen nuz, celta, jedna felina vody a dva krajice chleba (suche), nic vic. Co si kdo behem toulky nasel, to mohl jist/pit. Mobilni telefony v te dobe nemeli ani vedouci a hodinky se musely pred odchodem odevzdat. Cas bylo nutne proste nejak urcit/odhadnout, ale tolerovala se jista odchylka. Navrat byl mozny az po zapadu slunce. Behem toulky nesmel byt toulajici spatren nikym, ani cizym clovekem (povazovalo se za nesplneni a predpokladalo se cestne jednani)

    Na bdeni jsme odchazeli pred zapadem slunce na predem vyhlednute misto, kde jsme si mohli dopredu pripravit otop. Po celou dobu jsme se museli starat o ohen, ktery nesmel vyhasnout. Celou noc az do svitani jsme nesmeli spat a museli jsme rozjimat. Po vychodu slunce jsme museli ohen uhasit a misto uvest do naleziteho stavu.

    Pred zaverecnym slavnostnim ohnem si ti, kteri vse splnili pripravili 3 proutky. Behem slavnostniho ohne museli vypravet o tom o cem rozjimali behem bdeni a jak cele bdeni probihalo. Nakonec jeden z tech co jiz „brka“ meli vybral nejlepsi z donesenych proutku a dostali jsme na hola zada 3 svihnuti od kazdeho, kdo jiz brka mel z minulych let (ja osobne sliznul 9 ran:) Behem tohoto krtu se nesmelo hlesnout. Jestli by za heknuti nekdo odznak nedostal nevim, protoze jsem nezazil (ani pozdeji), ze by nekdo ceknul 😉

    Jeste par drobnosti. Zacinalo se hladem nebo mlcenim v libovolnem poradi. Toulka nasledovala pouze po uspesnem splneni predchozich dvou. Bdeni mohlo nasledovat az po uspesne toulce. Byli jsme koedukovany oddil, takze devcata si na slehani samozrejme mohla nechat jedno triko na sobe. Vekove omezeni jsme nemeli, vse zalezelo na svoleni tech kteri jiz brka meli.

  4. Kamyska napsal:

    Je mi 12 let, slibovala jsem minulý rok. A letos na táboře chci plnit tři orlí péra. Chci se zeptat jestli si myslíte že mě náš vedoucí nechá je plnit ?

    • Petr Hudeček napsal:

      Zeptej se ho, ale nejspíš ti to nepovolí. Tři orlí pera jsou poměrně těžká zkouška pro dvanáctileté, a zbytečně bys tak vyplýtvala pokus.

  5. Komin napsal:

    Ahoj,
    Hledal jsem tak neco souhrneho o 3 orlich perech a vidim, ze to nekdo ( velmi pekne) zpracoval. Paradni. Tak taky pridam zvyky z naseho strediska.
    Zkousky se u nas plni od 15 do 18- > 3 pokusy za zivot na 3 taborech.
    Na kazdou zk jsou taky 3 pokusy ( prakticky min kvuli delce tabora).
    Poradi zk je dane mlceni-hlad-samotka a nejdou plnit soucasne.
    Mame to od vecerky do vecerky, samotku od budicku rano po hladovce obvykle. Ohledne okrajovych podminek:
    Pri mlceni se u nas pocita i prokecnuti po probuzeni. Pri hladu se sam staras o to, abys mel jen cistou vodu. Pri samotce bud pozorujes tabor nebo dostanes nejaky ukol od vedouciho. Spat muzes kde chces, kdyz te nikdo neuvidi. Nejvetsi drsnaci spali v tabore, takova pomyslna zlata meta. Stejne jako se vzdy predhanelo v historkach, kdo byl nejbliz lidem atd.
    Ohledne urceneho mista samotky se prave u nas nic nerika, protoze casto nekdo z vedeni jde samotkare hledat. Taky u mlceni se mlcici v prubehu dne „ruzne pokousi“. Jen u hladu se nikomu nedava nic do vody.

    Pro ( 18+) rovery a vedeni je tu 9 Orlich per.
    Podminky jsou stejne, jen kazda zkouska trva 72 hodin vkuse. Je na to jen 1 pokus za tabor ( rok). Plni se hned po sobe kvuli delce tabora.
    U zkousky je taky dulezite se domluvit ve vedeni tabora, jestli muzou postradat cloveka na 3 dny. Je to hlavne pro roverske tabory a starsi skauty pomahajici napr. na taborech mladsich.
    Jinak za sebe muzu rict, ze to byl zazitek uplne jiny nez 3 orli pera.
    Plnil jsem to jako technicka pomoc na vlcackem tabore. A bylo vtipne treba jezdit na nakupy s mlcenim. Tahat vodu po 3 dnech nejezeni a 3 dny samotky jsou taky zazitek sam pro sebe. Kdy posledni den jsem se v lese dival po kazde krupnute vetvicce aby mi to nikdo na posledni chvili nepokazil.
    Doporucuju zkusit, jestli mate tu moznost.

  6. Cipísek napsal:

    Tak já připojím pravidla od nás, mlčení a hlad můžeš dělat současně, všechny zkoušky začínají hned po snídani, můžeš je dělat třikrát za tábor a v životě a věková hranice je od 15 do 18.

Napsat komentář