Jak vypadají bakalářské státnice na informatice na matfyzu

This blog post is available in Czech only.

V tomto článku popíšu co nejúplněji, jak vypadaly bakalářské státnice na informatice na matfyzu v roce 2015. Dá se předpokládat, že budou vypadat podobně v následujících letech.

Obecné informace a formální požadavky

20130910_bureaucracyStátnice (pro lidi s rokem zahájení studia 2012 a později) se dělí na tři části – obhajoba práce, informatika a matematika. Starší studenti mají informatiku a matematiku spojenou. Každou část je možné absolvovat v jiném termínu a v libovolném pořadí. V červnu byl ovšem pouze jeden termín – 22. června. Další termín je až v září (podle harmonogramu 1. – 14. 9. 2015). Na každou část zkoušky jsou tři pokusy. Je možné i obhajovat bakalářku až po složení zkoušek.

Ke zkouškám bylo nutné se přihlásit do 22. května tak, že člověk došel na studijní oddělení a vyplnil formulář. Není nutné se přitom přihlásit na všechny tři části. Během přihlašování zároveň vybíráte svoje zaměření, které ovlivní právě jednu otázku z osmi, které jsou na zkoušce.

Odevzdat bakalářku bylo nutné do 22. května ve třech výtiscích. Před odevzdáním bylo vhodné být přihlášen na státní zkoušky a mít práci vloženou v SISu.

Také je před zkouškou třeba uzavřít bakalářské studium. V tomto roce to bylo nutné udělat do 9. června. Stačí poslat e-mail na studijní oddělení. V tu dobu bylo třeba mít splněné všechny povinnosti, tj. 180 kreditů, všechny povinné a dost povinně volitelných předmětů. Bez uzavření studia není možné přijít na zkoušku ani obhajobu, i pokud jste přihlášení.

I po uzavření studia je možné připsat do záznamu známky s předmětů, které absolvujete až po uzavření studia, a to tak, že napíšete studijnímu oddělení e-mail. Tuto mžonost jsem využil; po složení státnic ovšem již tato možnost není k dispozici. Zároveň je toto celkem výhodné, protože máte možnost se rozhodnout, jestli vaše nové známky chcete do záznamu zapsat nebo ne.

Od uzavření studia máte časový limit dvou let na vykonání všech částí závěrečných zkoušek. Během této doby jste nadále považováni za studenty bakalářského studia.

Jak se známkuje

gradesObhajoba bakalářské práce vám dá jednu známku. Matematika vám dá druhou známku a informatika třetí. Každá z těchto dvou částí obsahuje 4 příklady, z nichž si vyberete 3, které budete řešit – čtvrtý příklad řešit nemáte. Z každého z těchto příkladů dostanete “mini-známku”, kterou vám komise může říct anebo si ji nechat pro sebe. Průměrováním těchto mini-známek se získá celková známka z této části, kterou vám komise řekne okamžitě.

Komise pak může ze všech tří známek (matematika, informatika a bakalářka) složit jednu výslednou známku tak, jak uzná za vhodné, ovšem s těmi podmínkami, že pokud máte byť z jedné části čtyřku, tak celková známka je čtyřka; a že pokud máte ze všech částí jedničku, tak celková známka je jednička.

Z toho, co jsem viděl, tak 1-1-2 skládali na jedničku.

Vyznamenání

summacumlaudeVyznamenání nemá žádný efekt. Jediný rozdíl je, že na diplomu bude napsáno “prospěl s vyznamenáním” místo “prospěl” a že při promoci ten, kdo předčítá jména, tak řekne, že daný student “prospěl s vyznamenáním”. Komise vám u zkoušky typicky řekne, jestli jste prospěli s vyznamenáním.

Podmínky pro vyznamenání jsou:

  1. Aritmetický prospěchový průměr za celé studium je 1,5 nebo lepší. Počítají se všechny konané zkoušky, včetně těch s výsledkem 4, a to i tehdy, pokud jste si známku opravili v dalším termínu.
  2. Ze všech úspěšně absolvovaných předmětů je známka “výborně” nebo “velmi dobře”. (pokud máte jen jednu trojku, tak můžete podat žádost na studijním oddělení a domluvit se na přezkoušení, jehož jediným účelem bude splnění této podmínky na vyznamenání; toto přezkoušení musí proběhnout před konáním první části státní zkoušky)
  3. Všechny tři části státnice jsou ohodnoceny “výborně” nebo “velmi dobře”, a to bez opravných pokusů.
  4. Celková známka ze státnice musí být “výborně”.

Tisk a odevzdávání bakalářky

diplomkyBakalářku je třeba vytisknout, svázat a odevzdat ve třech kopiích. V každé kopii musí být vložena “kopie podepsaného Zadání bakalářské práce”, kterou vám škola poslala – doporučeně, myslím – jakmile školitel zadání vaší práce potvrdil v SISu (typicky tedy na podzim). Je to ten dokument, ve kterém je napsáno “Děkan vám přiděluje toto zadání.” Pokud jste toto zadání nedostali, je třeba o něj požádat.

Pokud píšete práci v angličtině, abstrakt by v ní měl být pouze v angličtině. V češtině by tam být nemělo, a to i přes to, že je napsaný ve vzorové šabloně.

V doporučeních je sice uvedeno doporučené řádkování 1,5 a tisk pouze na pravou stranu (tj. jednostranně), a někteří doporučují se oficiálních doporučení držet, komise se vyjádařila, že “s těmito doporučeními je třeba něco udělat”. Pokud máte tedy velmi dlouhou práci, je možné doporučení porušit, aby se práce zkrátila.

Důvod pro řádkování 1.5 je vyšší čitelnost, a aby oponent mohl vepisovat svoje poznámky do práce. Důvod pro jednostranný tisk je, aby práce vydržela v archivu dlouhou dobu, protože oboustranné listy se na sebe obtiskují.

Obhajoba bakalářské práce

posterexampleNěkolik týdnů předem se nástěnkách ve škole objevil rozpis s tím, kdo má kdy přijít do školy do prvního patra k obhajobě své práce. Současně se objevil i v SISu.

Vedoucí a oponent mají povinnost nejpozději 5 pracovních dní před obhajobou nahrát do SISu svůj posudek, což v praxi znamená, že ho musí nahrát týden před obhajobou. Někteří oponenti toto nedodrželi a konkrétně v jednom případě dodal oponent svůj posudek až ráno v den obhajoby (!). To je sice zcela chyba oponenta, ale může to pro vás mít špatné důsledky. Doporučoval bych proto napsat hned po začátku posledního týdne oponentovi, že byste byli rádi, aby svůj posudek nahrál, a pak ho urgovali aspoň jednou znovu, pokud to neudělá. Doufal bych, že komise neodmítne hodnotit práci bez posudku oponenta, když to zjevně není vaše chyba, ale nejsem si tím jistý.

Všechny bakalářské práce se obhajovaly v jeden den – 15. června.

Bakalářské práce na informatice se podle oboru dělí na obhajované s posterem (pro implementační) a obhajované s prezentací (pro teoretické, tj. katedry KAM a IUUK). Pokud obhajujete s prezentací, musíte si připravit slajdy a zhruba 15-minutovou prezentaci vaší práci. Vedoucí a oponent typicky budou sedět v sále, ale ne vždycky.

Podrobněji popíšu obhajobu s posterem, které jsem se účastnil:

Je třeba si připravit poster podle instrukcí na webu MFF. Poster vytvářeli studenti typicky v TeXu nebo v PowerPointu. Většina studentů vytiskla poster velkoformátovým tiskem (já například ve společnosti PowerPrint), asi tři studenti místo toho slepili několik A4 dohromady. Nezdá se, že by to jakkoliv ovlivnilo známku. Většina posterů byla A0 – A1, můj poster (B2) byl nejmenší ze všech. Na posteru by mělo být co nejméně textu.

Rozpis zval na každou půlhodinu asi 6 studentů, začalo se v 9.00. Byli jsme vyzváni, abychom vyvěsili svoje postery na připravené desky v malé aule v prvním patře, jakmile přijdeme. Komise, skládající se ze třech členů (typicky ani jeden z nich nebyl váš vedoucí ani oponent), pak obcházela postery ve stanoveném pořadí. Protože byla jen jedna komise a zabývala se vždy jen jedním posterem, všichni ostatní přítomni studenti typicky nahlíželi na probíhající prezentaci, ale nikdy nikdo z diváků nepoložil prezentujícímu vlastní otázku, přestože na to měli diváci právo. Průměrně bylo v místnosti vždy asi 10 studentů.

Komise nechtěla slyšet žádnou předpřipravenou prezentaci. Pokud jste se ale zeptali, “chcete, abych vám něco o své práci řekl?”, tak odpověděli, že ano, a nechali vás mluvit, ale pokud očekávalo se spíše, že se bude ptát jen komise.

Komise věnovala každé práci asi dvě až pět minut. Byla celkem dobře připravená – bylo vidět, že četli oba posudky a zdálo se, že četli i části prací. Komise pokládala různé otázky – pamatuji si například na tyto (z různých prací):

  • “Proč jste z projektu odstranil integraci PEARu?”
  • “Ve vaší práci detekujete opisování. Co děláte se studenty, o kterých se zjistí, že opisují?”
  • “Vaše řešení provádí transformace přímo na úrovni programovacího jazyka. Proč?”
  • “Říkáte, že vaše umělá inteligence je 11x lepší než strategie začátečníka. Co je strategie začátečníka?”
  • “Ve vaší hře měla umělá inteligence nejhorší výsledky za Elf Wizarda, jak to?”
  • “Váš oponent si stěžuje, že mu program nejde spustit a vyhazuje chyby. Čím to je?”

Po každém bloku šesti studentů komise na chvíli odešla a pak se vrátila a vyhlásila výsledky všech těchto studentů.

Komise nikdy nedala horší známku, než jakou navrhl oponent, a naopak často dala lepší známku. Neviděl jsem nikoho neuspět. Většina studentů dostala jedničku. Komise zlepšení známky často zdůvodňovala dobrou obhajobou (!). U některých studentů si komise poznamenala jedničku s hvězdičkou, pravděpodobně u těch, kteří dostali “návrh na zvláštní ocenění” od vedoucího i oponenta.

Obsah zkoušek (z čeho se zkouší)

Následující text byl formálně schválen jako popis bakalářské státní zkoušky:

“Státní zkouška má přehledový charakter. Hodnocení se soustředí na pochopení základních principů tématu, u kterých se vyžaduje odpovídající schopnost vyjadřování (formálně přesné definice a tvrzení, technicky správná terminologie, používání obvyklých notací) a vnímání souvislostí včetně aplikací (například derivace a úhel, determinant a objem, typové systémy a modelování). Naopak není vyžadována znalost technických detailů či složitých důkazů, prezentované základní představy však nesmí skutečným detailům odporovat.”

Bylo nám sice řečeno, že hloubka, do jaké se znalosti očekávají, se může lišit u každého člena komise, protože každý má jinou představu, co se od studenta na konci bakalářského studia očekává, ale vzhledem k tomu, jak důležitá byla písemná část, tak na konkrétním zkoušejícím moc nezáleželo.

contentsPracuje se na tom, aby hloubka očekávaných znalostí byla nějak sjednocena, popř. definována, ale to se ještě do našeho termínu nestihlo. Takénám bylo řečeno: “Navíc se bojíme, že když napíšeme, že se zkouší derivace sinu, tak už se studenti nebudou učit derivovat cosinus.”

Může se sice zkoušet i obsah, který nebyl pokryt v povinných předmětech, ale to se na našem termínu nestalo.

Zvolené zaměření se nutně projeví v informatické části zkoušky ve formě jedné otázky, a na tuto otázku je nutné odpovědět správně.

Komise hodnotí celkový výkon studenta a snaží se si udělat názor na jeho znalosti. Nelze říci, jestli úplná absence odpovědi na jednu otázku způsobí neprojití zkouškou. Přitom prý záleží na tom, jak je otázka vzdálená od vaší specializace – “Komise typicky také mírně přihlíží k zaměření studenta při hodnocení dalších otázek – tedy u teoretičtěji zaměřených studentů se čeká větší erudice v teoretických tématech.”

Formát zkoušek

formatMatematická a informatická část zkoušky jsou nezávislé a oddělení, ale obě jsou ve stejný den. Hlavní část zkoušky je písemný test, kdy máte čásový limit 75 minut na to, abyste ze čtyř otázek z dané části vybrali tři, které budete řešit a vyřešili je – co nejúplněji – na papír. Obtížností byly otázky srovnatelné s těmi z minulých let. Novinkou bylo ono vybrání tří otázek ze čtyř – byli jsme instruováni, abychom jednu otázku vůbec neřešili a vynechali jí. V případě, že bychom přesto vyřešili všechny čtyři otázky, bylo nám řečeno, že komise si může vybrat libovolné tři otázky, které bude hodnotit, ne nutně ty, které jsme dali nejlépe. Jedna ze čtyř otázek z informatiky je navíc označena textem “Toto je povinná otázka vašeho zaměření.” a není ji možné vynechat.

Poté následuje ústní část, kde se komise ptá na detaily k probíraným otázkám. Ačkoliv se komise může teoreticky ptát na cokoliv, co je v požadavcích, řekli nám, že pokud se komise “nezcvokne”, tak se bude ptát jen na ty tři otázky, které jsme řešili. Konkrétně se tedy komise nemá ptát na vynechanou otázku, což všechny komise dodržovaly. Navíc se ani neptaly na další věci související s tématem, vyloženě chtěly jen dovysvětlit, pokud něco nechápaly v našem řešení.

Mezi písemnou a ústní částí je prodleva, kdy máte k dispozici papír, ale není možné mluvit se spolužáky nebo vyhledávat informace v knížkách nebo na internetu.

Podrobnosti jsou v sekci “Den ústních zkoušek”.

Z jakých materiálů se dá učit

studyMaterialJá se učil z těchto materiálů:

  • Otázky z minulých let. Tyto otázky jsou obtížností srovnatelné s těmi, které byly letos. Jeden rozdíl je, že všechny letošní otázky měly tři podotázky, tedy jsme neměli žádnou otázku typu “popište ideu důkazu této věty”. Pozor, tyto otázky jsou ze starých požadavků, takže něco z toho, co v nich, není třeba umět. Navíc je v jednomu dokumentu vždy 9 – 18 otázek, nikoliv čtyři z každé části, jak to bylo u nás. (http://www.mff.cuni.cz/studium/bcmgr/szz/informatika_bc.htm)
  • Skripta a slajdy k povinným předmětům. Protože povinné předměty (plus povinně volitelné předměty související se zvoleným zaměřením) obsahují všechny informace z požadavků ke státnicím, učil jsem se hlavně ze skript a slajdů k nim.
  • Učební materiály zkompilované studenty v letech 2008-2011. Studenti kdysi vytvořili skvělé dokumenty shrnující velké množství informací o všech státnicových požadavcích. Tyto materiály se dají stáhnout na http://statnice.matfyz.info. Nejsou kompletní, ale jsou fakt dobré. Nechtěl bych být matematikem nebo fyzikem, kteří tyto materiály nemají.

Všechny tyto materiály jsem zkompilovat do jednohou archivu ZIP, který si můžete stáhnout zde: (http://www.mediafire.com/download/27ep7lc5d0sg4ym/PetrHudecek-BakalarskeStatnice-VsechnyMaterialy.zip)

Den ústních zkoušek

reportNěkolik týdnů předem se nástěnkách ve škole objevil rozpis s tím, kdo bude zkoušky konat a kdy mají všichni najednou přijít do druhého patra. Současně se objevil i v SISu. Pozor, mám pocit, že tam nejprve bylo napsáno, že máme přijít před S4 (třetí patro) a pak se to změnilo na S5 (druhé patro), ale to je možná jen moje chyba.

Bylo nás přihlášeno asi 40 studentů. Na začátku (v 8.15) jsme byli rozřazeni, v jedné učebně (S5) podle zasedacího pořádku. Ten určoval, kdo kde sedí, a také bylo (náhodně) určeno, kdo bude jako první dělat zkoušku z matematiky a kdo z informatiky. Všechny věci jsme museli odložit stranou, ale mohli jsme si vzít psací potřeby (ne papíry), jídlo a pití. Potřebovali jsme doklad totožnosti (ISIC karta stačila).

Učitelé rozdali otázky (každá otázka byla na samostatném papíře) a základní informace. Řekli nám:

  • Na titulní stranu (na které bylo naše jméno) napište číslo otázky, kterou nechcete řešit. Pokud žádné číslo nenapíšete, vybere komise tři otázky podle svého uvážení. V každém případě budete hodnoceni jen ze třech otázek, nikoliv ze čtyř.
  • Během zkoušky můžete jít na záchod, pokud nebudete podvádět. Bude lépe, když na záchod budete chodit po jednom.
  • Během zkoušky se můžete ptát na doplňující informace k zadání. (Nikdo se ale nikdy na nic neptal.)
  • Pokud rozhodnu, že jste podváděli, tak nebude žádné vyšetřování ani diskuze.

Byly celkem čtyři různé testy – dopolední informatika, dopolední matematika, odpolední informatika a odpolední matematika, s tím, že informatiky se ještě lišily jednou otázkou podle zaměření.

Obory se vzájemně nelišily, a navíc: zkoušku s námi dělalo i několik studentů, kteří začali studovat 2011 a měli také stejný test jako my! To znamená, že v testu nemohly být otázky specifické pro nějaké obor (algebra) nebo takové, které nebyly přítomny v roce 2011 (optimalizační metody). Toto se samozřejmě může do příštího roku změnit.

Co se týče rozhodnutí, jestli odmítnout jednu otázku nebo vyřešit všechny, tak učitelé doporučovali jednu odmítnout a já i všichni ostatní jsme tak učinili. Myslím, že existuje situace, kdy je výhodné neodmítnout žádnou otázku, ale nejsem si tím jistý.

Během testu jsme měli k dispozici libovolný počet prázdných papírů.

Jakmile vypršel časový limit, učitelé secvakli naše odpovědi a roznesli je mezi komise. Asi o půl hodiny později si zástupci jednotlvých komisí začali chodit pro studenty. Student s komisařem odešel, provedl ústní část, pak se vrátil, vzal si věci a odešel na chodbu, kde už měl povoleno mluvit se spolužáky.

Uvnitř učebny, kde jsme čekali, než na nás přijde řada, jsme teoreticky měli zakázáno spolu mluvit, a učitelé se snažili ticho udržovat, ale přistupovali k tomu poněkud laxně, a vesměs nám dovolovali povídat o tématech, která nesouvisela se zkouškami. Také jsme měli zakázáno studovat, ale mohli jsme si číst beletrii (což nikdo stejně nedělal) a měli jsme pořád k dispozici papíry, které jsme si s sebou mohli vzít k ústní části, tj. předpřipravit si něco.

Během čekání nám byla promítána, na naši žádost, videa z YouTube. Dopoledne to byly díly Pejska a kočičky, odpoledne pak Bob a Bobek.

Zdálo, se že v pořadí není žádný systém a je studenti jsou vyvoláváni náhodně.

Každé zaměření mělo svou vlastní komisi. Například jedna komise byla vyhrazená pro moje zaměření, “matematická lingvistika” a všichni, kdo si vybrali toto zaměření, měli tuto komisi. To konkrétně také znamená, že jsme měli stejnou komisi dopoledne a odpoledne. Komise byly čtyřčlenné.

Ústní část zkoušky trvala různě dlouho, ale většinu jen pár minut, a na jejím konci komise studentovi vždy sdělila známku.

Na konci dne nebylo žádné další zakončení nebo vyhodnocení.

Během čekání na ústní část odpoledne jsme měli příležitost psát textovou anonymní zpětnou vazbu na státní zkoušky.

Na začátku dne nám bylo řečeno, že se obecně chce, abychom zkouškou prošli, a že “komise se snaží najít důvod, proč nás nenechat propadnout”. Přesto se názory na obtížnost státní zkoušky různí.

Konkrétní otázky během tohoto termínu

Zde popíšu moje otázky z matematiky (dopoledne) a informatiky (odpoledne, zaměření Matematická lingvistika).

Matematika

    • Systém různých reprezentantů
      • Definujte systém různých reprezentantů pro množinový systém M = (Mi, i=1..n) a vyslovte Hallovu větu.
      • Ukažte, že každý bipartitní k-regulární graf má perfektní párování.
      • Kolik různých (tj. lišících se aspoň jednou hranou) perfektních párování má úplný bipartitní graf Kn,n?
    • Podmíněná pravděpodobnost
      • Definujte podmíněnou pravděpodobnost.
      • Určete střední hodnotu součtu hodů dvou kostek (každá kostka má šest stěn, první je modrá, druhá zelená, všechny stěny jsou stejně pravděpodobné).
      • Jaká je pravděpodobnost, že součet hodů je sudé číslo, pokud víte, že na zelené kostce padlo méně než na modré kostce?
    • Taylorův polynom
      • Definujte Taylorův polynom a vyslovte některou z vět popisujících chybu při aproximaci Taylorovým polynomem.
      • Napište Taylorův polynom řádu tři pro funkci log(x) v bodě 1. (tuto otázku jsem spočítal špatně, ale uvědomil jsem si to při čekání na ústní část, kde jsem komisi správné řešení předložil)
    • Ortogonální matice (tuto otázku jsem odmítl)
      • Napište definici ortogonální matice.
      • Dokažte nebo vyvraťte protipříkládem následující tvrzení:
        • Ortogonální matice jsou uzavřené na součet.
        • Ortogonální matice jsou uzavřené na součin.
        • Ortogonální matice s operací součinu tvoří grupu.

 Při ústní části neměla komise žádné otázky.

Informatika

  • Jazyky
    • Definujte formálně “regulární jazyk”.
    • Napište, co je to bezkontextová gramatika a derivační strom a popište, jak spolu souvisí.
    • Zařaďte jazyk aibi, kde i<=j a i,j jsou přirozená čísla do Chomského hierarchie. Zařaďte je do co nejmenší třídy vzhledem k inkluzi a zařazení dokažte.

Já jsem “regulární jazyk” definoval jako “jazyk, že existuje konečný stavový automat, který ho příjímá”. Komise se pak zeptala, co je to jazyk a byla spokojená s odpovědí “množina slov, což jsou řetězce písmen, což jsou prvky abecedy”.

  • Objektově orientované programování
    • (Toto bylo popsáno podrobněji.) Navrhněte objektový model pro aritmetický strom, v jehož vrcholech mohou být konstanty, proměnné a unární a binární operátory. Dodržujte pravidla objektového programování. Model by měl jít snadno rozšířit o další operátory. Model by měl podporovat výpis v prefixové notaci a vyhodnocení výrazu pro zadané hodnoty. Popište jen rozhraní, nikoliv implementaci.
  • Stránkování (tuto otázku jsem odmítl)
    • (Toto bylo celkem jednoduché a bylo to složitě popsáno, velmi otevřené otázky.)
  • Matematická lingvistika: Syntaxe
    • Popište frázové a závislostní stromy a srovnejte je.
    • Převeďte tuto větu z frázového stromu do závislostního stromu: “Jana si oblíbila čínskou i indickou kuchyni.”
    • Převeďte tuto větu ze závislostního stromu do frázového stromu: “Pes, který neštěká, může kousknout kohokoliv.”
    • U obou předcházejících příkladů řekněte, jestli potřebujete pro převod nějaké další informace kromě výchozího stromu.

Zde měla komise dvě otázky:

  • V závislostní stromu jsem napsali zvláštní uzel pro koordinaci přívlastku “čínskou i indickou”, tak jsem jim vysvětlit, že je to arbitrární, že jsem stejně tak mohl zvolit slovo “i”, “čínskou” nebo “indickou” za kořen podstromu, a že takto to činí Pražský závislostní korpus na tektogramatické rovině. Komisař souhlasil, a doplnil, že na analytické rovině Pražský závislostní kropus volí “i” jako kořen, ale že skutečně jiní lignvisté by mohli zvolit “čínskou” nebo “indickou” jako kořen.
  • Ptali se, jak bych formuloval nějaký jednoduchý způsob, jak převést závislostní strom do frázového stromu. Na to jsem odpověděl, že bych vnitřní uzel převedl tak, že bych daný uzel i všechny jeho syny dal jako parametry nového frázového uzle. To stačilo.

Další informace

Pan Tůma, vedoucí komise, vítá připomínky ke státní zkoušce a i k tomu, jestli požadavky ke státnicím odpovídají skutečné výuce.

Jak na obhajobu práce, tak na samotné zkoušky přichází všichni studenti v obleku.

Zhodnocení: Jak těžké jsou státnice?

smileyUff, no, um, byly jednoduché a velmi mnoho lidí dostalo jedničku. Přesto jsem byl ve stresu pořád, a to i poté, co jsem viděl a vyřešil zadání druhé části. Zatím nelituji času, který jsem věnoval přípravě na státnice.

Možná o tom ještě napíšu ve svém blogu později, stejně jako o svých myšlenkách na to, jak by se daly státnice vylepšit.

 

6 comments

Leave a Reply

Your email address will not be published.