Upřímnost (můj malý 6. dívčí oddíl Lyra)

For the sake of viewer convenience, the content is shown below in the alternative language. You may click the link to switch the active language.

Nevíte, co je My Little Pony?


Hedik

Bystrá Hlava (Hedík), jednorožec, rádkyně družiny Duhových srdcí

Anicka

Anička (Cáca), pegas, rádkyně družiny Jasných květin


“Cesta Upřímnosti – stanoviště 2: Na cestě k dalšímu stanovišti společně přemýšlejte, kdy jste si naposledy nechali pro sebe něco, co jste měli říct nahlas.”

Bystrá Hlava strhla papír ze stromu, “co je tohle za nemožnej’ úkol? Proč jsme si museli vytáhnout zrovna Upřímnost?”

Anička pokývala hlavou. “Já bych chtěla jít na cestu Štědrosti, ne, počkat, na cestu Laskavosti!”

Bystrá se jen uchechtla, “to je vtip, že? Jen jedna cesta je nejlepší, a to je cesta Kouzel,” a její roh vystřelil malou spršku ohňostrojů, jako by chtěl potvrdit, že má pravdu.

“Nemůžeš všechny problémy vyřešit jen magickou silou!”

“Ne? Pamatuješ si na přepad Sedmičky?”

Anička si povzdechla, “ach, ano, kluci…”

“Nejde mi o kluky,” zavrtěla hlavou Bystrá, “viděla si při tom přepadu Princeznu Evičku? Vyletěla ze stanu, světelná aura oslňující snad až Ponynín, a začala kolem sebe střílet lasery! Pfjů, pfjů!”

“Ano, přepady proti nám nemají šanci,” řekla Anička, byť ji Bystrá asi neslyšela, protože byla pořád zaměstnaná střílením imaginárních paprsků, “nepřála sis ale, aby se klukům jejich přepad podařil?”

“Proč?” zavrtěla hlavou Bystrá, “to by znamenalo, že jsme prohráli. Nikdo nerad prohrává. Neříkej, že si už zase chceš hledat hřebce!”

“Um, možná?”

Bystrá složila hlavu do kopýtek a napočítala do deseti. Pak zrychlila krok. “Víš co, pojďme místo toho splnit ten úkol. Co sis nechala pro sebe, ale měla jsi to říct nahlas?”

“Nechala jsem venku přes noc sekeru a nepřiznala jsem se k tomu,” vychrlila ze sebe Anička a pak okamžitě ztuhla a zavřela ústa. Bystré trvalo několik kroků, než si všimla, že Anička nepokračuje.

“A to je všechno? Všimnul si toho někdo?”

“Ne. Ráno ještě před budíčkem jsem pro ní zaletěla, osušila jí a uklidila.”

“To,” řekla Bystrá, “je naprosto banální problém. Prostě řekni Princezně Zářné hvězdě, že se omlouváš, že jsi ji nechala přes noc venku, ona tě omluví, a je po problému.”


Evicka

Princezna Evička (Evička), okřídlený jednorožec, vůdkyně 6. oddílu, věčná princezna Equestrie, Zářné slunce, Spasitelka, a Drakobijec

Mikes

Princezna Zářná hvězda (Mikeš), okřídlený jednorožec, zástupkyně vůdce 6. oddílu, princezna Equestrie, vítěz nad Klisnou nočních můr, jasný měsíc, Snochodec a trojnásobná mistryně světa v létání


“Ale,” namítla Anička, “co když už si všimla, že je sekera ztupená nebo jsem ji nevysušila pořádně a ona už o tom ví? Co když se mě zeptá, proč jsem jí to neřekla hned ráno? Co když mě za trest sní nebo přivodí nekončící noc?”

“To by bylo epické!” a Bystrá vychrlila další spršku hvězdiček, “ale vážně. Už to přece není Klisna nočních můr, Eviččina nová roverská družina se o to postarala. Zářná Hvězda nikoho jíst nebude.”

“Asi ne. Co sis nechala pro sebe ty, Bystrá?”

“Vlastně se to také týká Princezny Zářné hvězdy.”

“Zamilovala ses do ní?!”

“Co? Ne!” Bystrá okamžitě vyhrkla, “na rozdíl od tebe nepřemýšlím každých deset minut o tom, do koho jsem aktuálně zamilovaná!”

Anička se uculila, “já vím. Tak povídej.”

“No, pamatuješ si na tu noční hru, jakou pro nás připravila?”

“Myslíš tu noční hru, při které jsme ani nevstaly z postele?”

Bystrá rychle přikývla, “to na tom bylo to nejlepší! Zářná hvězda spojila sny všech tábornic do jednoho velkého snu, kde jsme bojovaly světelnými meči nad bezednou propastí proti cthulhulským hororům!”

“Ano, uznávám, že to bylo originální,” řekla Anička, “… a zábavné.”

“Byla to jenom ta nejlepší hra za celou historii her! Bylo to poprvé, co jsem chtěla nějaké vedoucí poděkovat za to, jak skvělý program připravila, ale bála jsem se, že se mi vysměje.”

“A proč jí nepoděkuješ dneska?”

“Teď už je přece příliš pozdě!” Bystrá rozpřáhla paže, “víš, jak trapné by to bylo, kdyby za ní dneska přišla a řekla jí, hej, ta hra z předminulé noci se mi líbila? Princezna by mi řekla něco jako uh-huh, a proč mi to říkáš? A já bych s ní pak nemohla po zbytek tábora mluvit!”

“Toho se vážně bojíš?”

“…Ano.”

“Za celý svůj život, pamatuješ si na jeden případ, kdy tě někdo pochválil, a tebe to nepotěšilo?”

Bystrá chvíli přemýšlela, “…ne, ale ona je Princezna. Určitě jí musí poníci děkovat tak často, že jí to leze na nervy!”

“Neboj se, Bystrá, jsem si jistá, že Zářná hvězda bude moc ráda, když oceníš její hru.”

Cesta Upřímnosti – úkol 3: Vraťte se do tábora.

*

Téhož dne večer zaklepaly obě nervózní klisničky na Princezňák, a, jak doufaly, uvnitř byla jen Princezna Zářná hvězda. “Ano?”

“Já,” začala Anička, “jsem se chtěla omluvit, že jsem nechala v noci na dnešek sekeru venku a… uklidila jsem ji až ráno.”

“Dobře,” odpověděla Princezna, “děkuju. Příště se snaž nářadí uklízet včas.”

“Ty mě nepotrestáš?”

“Udělala si chybu omylem, snažila ses jí napravit, a omluvila ses, proč bych tě trestala? Co mohu udělat pro tebe, Bystrá?”

“Já jsem jen chtěla říct, že… se mi moc líbila tvoje snová hra o hororové bitvě. Byla to nejlepší hra, jakou jsem kdy v životě hrála.”

Na to se Princezna Zářná hvězda zvedla a objala Bystrou Hlavu ve svých mohutných křídlech.

“Ty… se nezlobíš, že tě takhle okrádám o čas?”

“Zlobit?” Princezna zvedla obočí, “není lepší pocit, než když mi jeden z mých malých poníků složí poklonu tak upřímnou a tak hlubokou, jako jsi to právě udělala ty.”

Anička a Bystrá se na sebe podívaly, jako by nemohly pochopit, co se právě stalo.

Princezna se usmála, “holky, zdá se mi, že jste se dnes něco naučily. Co byste řekly tomu, že byste napsaly dopis Princezně Evičce, než se vrátí s vodou?”

“Můžeme?” zajásala Anička.

Bystrá už mezitím přilevitovala pero a pergamen. “Budeme jako Eviččina nová roverská družinka!”

Anička si odkašlala a spustila, “Milá Princezno Evičko, dnes jsem zjistila, že ne všechny moje strachy mají skutečný základ. Někdy se prostě bojím něčeho, čeho se vůbec není třeba bát,”

“a nejde jen o cthulhuovské horory, kterých se mimochodem nebojím,” pokračovala v zápise Bystrá Hlava, “občas se bojím něco říct ostatním poníkům, a to i skautkám, i když vím, že mě mají rády,”

“a vlastně si uvědomuju,” převzala dopis Anička, “že mi nikdy vážně neuškodilo, když jsem se s něčím svěřila přítelkyni. Zdá se mi, že by nám všem bylo lépe, kdybychom se si navzájem více svěřovaly. Tvé věrné studentky, Anička a Bystrá Hlava.”

Princezna Zářná hvězda se na ně usmála, zapečetila dopis a položila ho na Eviččin spacák.

Když se pak Anička s Bystrou vraceli na noc do svých stanů, řekla Anička, “psaní dopisů Evičce mě moc baví. Ale životní lekce přichází náhodně a vzácně.”

“…Pokud jim v tom nepomůžeš.”

“Co tím myslíš, Bystrá?”

“No,” zamyslela se, “řekněme, že bychom zítra ráno přisypaly někomu do čaje sůl. Z toho by nějaká lekce musela vzejít, ne?”

Obě holky se na sebe zakřenily a odběhly si čistit zuby. A Princezna Zářná hvězda, zachumlaná ve svém spacáku, rozesvítila svůj roh a měsíc a hvězdy zaujmuly své místo na krásné noční obloze.


Poznámky autora: Zjevně Evička a Zářná hvězda reprezentují Princeznu Celestii a Princeznu Lunu. Nová roverská družina Evička se odkazuje na šest hrdinek seriálu a několik dalších pojmů se odkazuje na skutečnosti z posledního tábora 6. oddílu (Ponynín, princezňák…). Upřímnost, laskavost, štědrost a magie jsou čtyři ze šesti Elementů harmonie; v seriálu jsou téměř všechny postavy ženského pohlaví; princezny jsou pak nejvýše postavené postavy. Uznávám, že když jsem změnil jména, vzhled a pohlaví skutečných lidí do poníkovských podob, tak moc z původního materiálu nezbylo. Můžete mi jen věřit, že jsem na vás jako na předlohu myslel, když jsem povídku psal. Anebo, pokud se vám jednání vaší postavy nelíbí, tomu nevěřte.

Leave a Reply

Your email address will not be published.